Coming to Reality

kurátor Fionn Meade

vystavující umělci: Michel Auder, Zbyněk Baladrán, Nina Beier, Jasanský – Polák, Eva Koťátková, Jiří Kovanda, Dominik Lang, David Maljkovic, Shahryar Nashat, Seth Price, James Richards, Ben Schumacher

25. 6.– 24. 8. 2014

Studio Hrdinů
Eva Koťátková:
Divadlo mluvících předmětů: Obrazový atlas Antonína, chlapce, který rozřezal knihovnu kliniky na části
středa 25. 6., 20 – 22h
Účinkují: Sebastian Baalbaki, Hanka Turečková, Marta Vítů

SVIT (Nová síň)
vernisáž v pondělí 30. 6. v 17h
trvání výstavy: 1. 7. – 19. 7. 2014

Futura
vernisáž v úterý 1. 7. v 18h
trvání výstavy: 2. 7. – 24. 8. 2014


Jak utéci transcendentálnímu egu, ononu neslavnému Descartovu Cogito ergo sum?

Kde je možnost vyhnout se vědomí zakotvenému v Kantově „já”, v Jednom jako analytickém sebe-vědomí stávajícím se systémovým raciem?

Nizozemský filosof Baruch Spinoza (ve své době hlasitý kritik Descarta) byl nucen jako mladík opustit Amsterodamskou komunitu Sefardských židů, pro- tože popíral existenci prozřetelného Boha. Spinoza později ve své práci použil Ladino, jazyk mezi latinou a španělštinou užívaný Sefardskými židy, pouze jednou, a to když použil archaickou frázi “pasearse“, která doslova znamená „chodit sám sebe“. Volný překlad do moderní španělštiny by byl „pasear“ či „dar un paseo“, jít na procházku, ale archaická forma, na které trval Spino- za, je činitel (agens) i participant (patiens), aktivum i pasivum, je infinitivivem, který k sobě činitel (agens) vztahuje jako imanentně přítomný a který je tedy příčinou: „navštívit sám sebe“ a „ukazovat se jako sám sebe navštěvující“.

Proč je toto důležité? Protože se jedná rozdělení sebe sama bez karteziánské duality, rozdělení, které Spinoza vyjadřuje slovem „pasearse“ – obracení se sám k sobě směrem ven i dovnitř zároveň, stávání se sám sebou ve formě in- finitivu, coming to. Ale jak daleko jsme od Amsterdamu! Obklopeni naší novou realitou sestavenou z obrazů – slepý pohybování se stejnou rychlostí nás nyní činí jedním. Obchodovatelné. Obchodované. Vytěžené. Já. Kein Eingang.

A stále ten mrtvý sen o sdíleném nízkém živote. Šilhající oči, podívejte se znovu. Zkřížená ústa, pociťte znovu. Špatné kopie jich všech. To ten oheň nás pohání kupředu, druhá příroda. Coming to.

- Fionn Meade


Pořadatelé: Arty, Futura, Studio Hrdinů, SVIT.

Podpora: Státní fond kultury ČR, Danish Arts Foundation, Ifa Foundation, NSU Praha, Artmap.